
Český trh se v posledních letech potýká s velkým přílivem zahraničních produktů. Tato skutečnost se dotýká především domácích pěstitelů ovoce a zeleniny, kteří jsou mimo to znevýhodněni ještě nedostatečnými státními dotacemi a neulehčováním tohoto podnikání jako takového. Vlivem povodní bylo například na Moravě zničeno 500 ha, podpora zemědělství je proto velmi důležitá a to nejen z tohoto důvodu. Zelenina z dovozu tvoří v roce 2010 přes 60 % celkové nabídky trhu. Domácí zemědělci proto přichází s propagací ryze české, zdravější zeleniny IPZ, aby svou konkurenční výhodu zvýšili.
Česká republika zeleninu nejvíce dováží z Nizozemska, dále následují země jako Španělsko, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko. Největším dovozním artiklem jsou pak rajčata (95 000 tun), okurky salátové (60 000 tun) nebo cibule (60 000 tun).
„Některou zeleninu kvůli její sezonnosti a lokalitě pěstování samozřejmě v České republice nejsme schopni zajistit, snažíme se však usilovat o to, aby zelenina IPZ vešla mezi spotřebiteli ve známost a ti ji tak, i díky její dostupnosti, mohli upřednostňovat před stejnými druhy z dovozu. Snažíme se, aby spotřebitelé znali přednosti této zeleniny. Nejen v této komunikaci nám velice pomohlo spojení s Penny Marketem, který tuto osvětu šíří a podporuje naše zemědělce i svými odběry.“, uvedl Jaroslav Zeman, předseda ZUČM.
Z celkové plochy 9 091 ha, na které se pěstuje zelenina, IPZ představuje 4 901 ha, tedy více jak polovinu a i nadále se očekává rozšiřování této produkce. ZUČM do roku 2013 předpokládá pěstování zeleniny v IPZ cca na 6 000 ha. Každým rokem tak roste
i počet certifikovaných zemědělců. V tomto roce se jedná o 70 - 80 pěstitelů, z toho 54 držitelů oprávnění k používání ochranné známky IPZ. Zdravější zelenina IPZ tak začíná být vůči konvenční zelenině v poměru 45 – 50 %. Nejrozšířenějšími oblastmi pěstování IPZ jsou – Nymbursko, Jižní Morava, Litoměřicko, Hradecko a Opavsko.
I přes tento zvyšující se poměr není vůbec snadné získat povolení k pěstování zeleniny v systému IPZ. Oproti konvenčnímu pěstování, které má pouze základní parametry pro výrobu nezávadné potraviny a pro zachování životního prostředí, IPZ přednostně používá způsoby šetrné k životnímu prostředí. Chemický zásah aplikuje až po signalizaci možného překročení prahu ekonomické škodlivosti. Pesticidy použije přednostně a selektivně zaměřené na konkrétního škůdce či chorobu. Je zde velice hlídáno dodržování stanovených pravidel a limitů. ZUČM tak povoluje žadatelům dvouleté zkušební období, ve kterém je prověřováno plnění pravidel. Samotný certifikát je následně udělován s platností na pouze jeden rok, aby nemohlo dojít k případnému zhoršení plnění podmínek.