Kmenové buňky jsou pro pacienty často jedinou alternativou

13. 11. 2013

Pacienti se závažnou neurologickou a onkologickou diagnózou či lidé s rozsáhlým degenerativním onemocněním kloubů by měli zpozornit. Stále méně z nich zřejmě v budoucnosti uslyší od lékaře větu: „Bohužel, Vaše onemocnění léčit zatím neumíme.“ Výzkum týkající se využití kmenových buněk napříč různými medicínskými obory jde totiž stále více dopředu. Nejmodernější pracoviště testují, respektive v některých případech již využívají léčbu pro první pacienty. Vyplývá to z několika nejnovějších klinických studií, které na mezinárodním kongresu v Brně prezentovaly vědecké špičky celého světa. Česká republika přitom nezůstává nijak pozadu, naopak!

Kongres organizovalo ve dnech 7. a 8. listopadu Mezinárodní konsorcium pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI), kterému předsedá lékař Jaroslav Michálek, vedoucí výzkumného týmu v oblasti léčby kmenovými buňkami při Masarykově univerzitě v Brně. Právě při brněnské univerzitě bylo toto konsorcium založené.

Pacienti s ALS, Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou

Zhruba dvě desítky klinických studií s využitím buněčné terapie momentálně realizuje Ústav experimentální medicíny akademie věd České republiky (ÚEM AVČR). Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole například testuje léčbu kmenovými buňkami u 14 pacientů, kteří trpí nevyléčitelným neurologickým onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Studie začala v roce 2012 a u pacientů jsme nezpozorovali žádné závažné vedlejší účinky. To, co lze očekávat podle pokusů na zvířatech, je, že dojde ke zpomalení průběhu choroby, která jinak vede ke smrti pacientů během 2-5 let,“ konstatuje ředitelka ústavu ÚEM AVČR, Eva Syková. Pro tuto klinickou studii využívá tým odborníků buňky kostní dřeně, které nejprve kultivují a množí, poté je pomocí lumbální punkce vrací pacientovi do těla. „Buňky kostní dřeně fungují jako „záchranáři“ produkující celou řadu látek, které podporují regeneraci a obnovu funkce v centrálním nervovém systému,“ vysvětluje Eva Syková. Specifické nervové buňky mohou podle Sykové nahradit chybějící buňky i u chronických onemocnění. Jak dále ředitelka ústavu experimentální medicíny uvádí, buněčná terapie představuje velmi slibnou naději pro léčbu řady smrtelných neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a právě amyotrofická laterální skleróza (ALS).

Léčba artrózy kmenovými buňkami z vlastního tuku

Rozsáhlou studii organizovanou ICCTI konsorciem, která se týká léčby kloubní artrózy kmenovými buňkami, právě dokončuje mezinárodní tým vědců a lékařů ze čtyř různých států – USA, České republiky, Slovenska a Litvy. „Studie trvala tři roky a účastnilo se jí více než 1000 pacientů. Jednalo se o pacienty se středně pokročilým nebo pokročilým stupněm artrózy nosného kloubu, tedy kolenního či kyčelního, případně obou. Pacientům byly do bezprostřední blízkosti kloubní chrupavky aplikované kmenové buňky obsažené v tzv. stromální vaskulární frakci izolované z jejich vlastní tukové tkáně. Tyto buňky pak napomohly regeneraci chrupavky,“ popisuje Jaroslav Michálek, který byl vedoucím vědeckého týmu v rámci ICCTI konsorcia. Zároveň naznačuje předběžné výsledky studie: „U 2. a 3. stupně artrózy se ukazuje, že buněčná terapie zmírnila potíže a výrazně zlepšila kvalitu života až u 80 % pacientů.“ A ačkoliv téměř polovině z těchto pacientů byla před léčbou kmenovými buňkami doporučena jiným ortopedem umělá kloubní náhrada poškozeného kloubu, nakonec žádný! z nich ji během 3leté klinické studie nepotřeboval.

Čeští ortopedi již využívají kmenové buňky

Dosud mohli lékaři pacientům s pokročilým stupněm artrózy nabídnout pouze operativní řešení, tedy výměnu zdegenerovaného kloubu za umělý. Léčba kmenovými buňkami je zásadní alternativou. „Často jsou totiž mezi pacienty lidé příliš mladí na to, aby jim lékaři voperovali kloubní náhradu. Anebo nemohou operaci podstoupit, například kvůli onemocnění srdce. Navíc velká operace představuje značnou zátěž pro organizmus spojenou s riziky, jako je například infarkt či mozková mrtvice a také infekční komplikace,“ vysvětluje Michálek.

Pro české pacienty je stěžejní informace, že od letošního dubna již 5 českých ortopedických pracovišť buněčnou léčbu využívá v praxi. Ortopedi získávají kmenové buňky jako součást buněk tzv. stromální vaskulární frakce z pacientovy tukové tkáně a ihned poté, tedy bez následné kultivace, je aplikují do bezprostřední blízkosti nemocného kloubu.

Buněčná terapie v onkologii

Kromě oborů neurologie a ortopedie byl na konferenci věnován prostor také buněčné terapii vhodné pro léčbu rakoviny. Massimo Dominici z italské univerzity v Modeně prezentoval možnosti léčby rakoviny pomocí geneticky upravených kmenových buněk. Ty mají schopnost docestovat přímo do nádorové tkáně, ve které upozorní buňky imunitního systému na hrozící nebezpečí. Buňky imunitního systému se pak aktivují a likvidují rakovinné buňky. Několik špičkových vědců z Nizozemí a z Rakouska referovalo o úspěších protinádorové vakcinace s využitím dendritických buněk v léčbě zhoubného mozkového nádoru glioblastomu a akutní myeloidní leukémie.

Všichni účastníci se shodli na tom, že léčba s využitím vlastních kmenových buněk pacienta je velice bezpečná a zpravidla není zatížena závažnými vedlejšími účinky.

Více o ICCTI
Mezinárodní konsorcium pro buněčnou terapii a imunoterapii ICCTI sdružuje více než 50 světově uznávaných odborníků, vědců a lékařů z více než 30 zemí světa. Spojuje je především myšlenka klinického využití buněčné terapie při léčbě různých závažných onemocnění, zejména pak neurologických, ortopedických a onkologických. ICCTI také umožňuje konzultace a nasměrování pacientů hledajících bezpečný a účinný způsob léčby neurologických, ortopedických a onkologických onemocnění s využitím moderních buněčných terapií. ICCTI je podporováno grantem OPVK MŠMT České republiky. Více na www.iccti.eu