Iveta Kollertová – Svlečená do naha
12. 8. 2010
V autentickém životním příběhu sledujeme desetiletý zápas těžce zkoušené ženy o život a elementární lidskou důstojnost, a to v situaci, kdy ji lékaři, společnost i manžel už odepsali.
Příznaky závažné nemoci se u Ivety Kollertové začaly projevovat v šestatřiceti letech. V té době byli ona i její manžel bez zaměstnání a téměr v bezdomoví se starali o dvě děti, přičemž svým zdravotním problémům zprvu nevěnovala pozornost. Trvalo delší dobu, než lékaři vyřkli ortel: rakovina vnitřních orgánů ve velmi pokročilém stadiu, vyhlídky na další život mizivé. Iveta leží několik let takřka sama v bytě, nepohyblivá, s rozpadávající se tělesnou schránkou, až si jednoho dne řekne, že to nevzdá a rozhodne se něco změnit, rozhodne se pro život...
Autorčino vyprávění, proložené jejími básněmi a dopisy s přáteli, vzniklo ve spolupráci se spisovatelkou Blankou Kubešovou, která patří k několika málo lidem, kteří Ivetě dokázali nabídnout pomocnou ruku a zasadit se za její práva u příslušných úřadů a institucí. Kniha je také svědectvím o selhávání sociálního systému v naší zemi i poděkováním těm, kteří se nezištně zasloužili o to, aby se Ivetin život stal snesitelným.
O autorce:
Iveta Kollertová (nar. 1963) celý život žije v Litvínově. Vyrůstala zde, provdala se, vychovávala děti a pracovala v Chemických závodech jako dělnice. Ve svých šestatřiceti letech, poté, co byla propuštěna ze skladu azbestu, onemocněla rakovinou močového a pohlavního ústrojí. Tato nemoc změnila nejen její tělo, ale zejména pohled na život jako takový. Ze svých zážitků s lékaři, nemocnicemi a posléze několikaletým osaměním na lůžku se vypsala v knize, kterou držíte v rukou. Iveta Kollertová nalezla novou vůli a sílu k životu, a v současné době se mj. věnuje psaní básní a povídek, které publikuje na svém blogu.
Vydalo nakladatelství Eroika, s. r. o.,
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář