Nejde ani tak o recept, ty jsou u kynutého těsta většinou stejné, ale o osvědčené a vyzkoušené fígle.
Většinou se píše na 1 kg těsta 15 dkg tuku. Ano, ale ne máslo, to je těžké a buchty jsou málo nadýchané, takže půl na půl s vyškvařeným sádlem. Nebát se toho, není v těstě cítit.
Babičky to dřív dělaly dokonce jen ze sádla a ty jsou pak jako dech. Tu dávku tuku zachovat, ale do těsta dát třeba jen 10 dkg a zbytkem pomazat vykynuté produkty, než je dáme do trouby.
Těsto se musí dlouho zpracovávat, čím déle, tím jsou koláče a buchty lepší a těsto jemnější. To právě málokdo vydrží.
Také citrónová kůra udělá s chutí těsta divy, vůbec s jakýmkoliv těstem.
Nic se nesmí uspěchávat. Rychlé kynutí do trouby nedoporučuji, chce to do tepla, ale přirozeného, jak se to dělalo dřív. Odhadnout množství mléka tak, aby nebylo těsto tuhé. Při prohazování se zdá řídké, ale po vykynutí bude o něco tužší, udělat ho jen tak, aby se
do něj dala balit náplň. Skutečně těsto vařečkou nadhazovat, aby tam bylo dost vzduchu.
Vykrajovat lžičkou kousky a s těmi pracovat zlehka, abychom to vykynutí „neuplácali“.
Prsty je jemně roztáhnout, dát náplň a zas jemně zabalit. Na pekáči je nechat zase vykynout, pomazat máslem se sádlem, klidně mohou v tuku plavat, oni si ho vypijí a upéct.
To základní kynuté těsto je na buchty i na moravské koláče, které dělám často. U těch dáme náplň, zabalíme, na pekáči zas necháme vyběhnout, pomažeme tukem, omytým vajíčkem udělám důlek (dost hluboký, ale ne naskrz) a dáme pikantní marmeládu, raději kyselou, nebo povidla a na to drobenku a dáme péct.
U drobenky je dobré k té základní přidat skořici a také trochu vanilkového pudinku. Je voňavější a také lépe drží.
Na pekáči dáváme buchty i koláče jen tak s maličkou mezerou, spíš lehce na dotek. Udělají si ten svůj obdélníkový tvar a krusta je jen navrchu a zespod.
Proto jsou teď buchty i koláče na ústupu, protože dají dost práce, ale výsledek stojí za to!
Rady zaslala paní Stehlíková
kynuté těsto
(Marie Z, 12. 12. 2012 14:09)